Syndrom karpálního tunelu: učinnost kinesiotapingu

tejpování syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (CTS) je nejčastější neuropatie horních končetin, charakterizovaná bolestí, nepříjemným mravenčením a necitlivostí v ruce. Postihuje přibližně 8 % populace (ženy mají téměř dvakrát vyšší výskyt tohoto syndromu). CTS je způsoben kompresí nervu medianu v zápěstí, kde prochází úzkým prostorem v osteo-fibrozním kanálu. Výskyt C­­TS může být také spojen s lokální ischemií a edémem nervů, které mohou být způsoben­y zvětšením synoviálního pouzdra flexorových šlach.

Patogeneze CTS může být ovlivněna opakovanými aktivitami nebo specifickými polohami zápěstí, které přispívají ke kompresi nervu mediánu. To může vést ke zhoršení vedení nervu mediánu, což má za následek oslabení a atrofii svalů thenaru u zasažené ruky.

 

Diagnostika a léčba

Diagnostika a klasifikace CTS je stále předmětem diskuzí a zahrnuje klinické testy (Phalenův test, Tinelův test, manuální kompresi karpálního tunelu a test elevace ruky), ultrazvuková a EMG vyšetření. Pacienti s mírným až středně těžkým CTS jsou obvykle léčeni konzervativně. Jednou z preferovaných metod léčby jsou dlahy, které se obvykle aplikují v první fázi léčby. Cílem fixace zápěstí v neutrální poloze je zvýšit prostor v oblasti karpálního tunelu a snížit mechanický tlak na nervus medianus. Další léčba může zahrnovat nesteroidní protizánětlivé léky, lokální kortikosteroidní injekce, mobilizační cvičení, strečink a další cvičení, tejpování a fyzikální terapie.

 

Konzervativní přístupy

Terapeutická cvičení mohou hrát klíčovou roli v konzervativní léčbě, zejména kombinace ortotických programů a programů strečinku. Klinici by měli posoudit délku a závažnost příznaků, noční příznaky, pozitivitu Phalenova testu, atrofii thenaru a pod., aby mohli doporučit chirurgickou nebo konzervativní léčbu. Pacienti, jejichž příznaky se nezlepší po cc 6 měsících konzervativní terapie nebo kteří mají těžký CTS, by měli být doporučeni ke chirurgické dekompresi.

De sire a kol. v randomizované, placebem kontrolované studii zkoumal účinnost rehabilitačního cvičení (mobilizace prstů a karpálního kloubu) v kombinaci s lymfatickým tejpováním. Studie probíhala v rehabilitační ambulanci nemocnice „Mons. L. Novarese“ v Itálii, kde bylo rekrutováno 42 pacientů s příznaky CTS.

Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin: skupina s tejpováním a kontrolní skupina podstupující placebo tejpování, přičemž obě skupiny prováděly cvičení. Všichni pacienti absolvovali 2 sezení týdně po dobu 5 týdnů. Na začátku, po 5 týdnech a po 6 měsících  byly hodnoceny symptomy a funkce ruky pomocí Boston Carpal Tunnel Questionnaire (BCTQ).

Výsledky ukázaly, že v obou skupinách došlo k významnému zlepšení funkce ruky a symptomů, přičemž skupina s tejpem měla lepší výsledky jak po 5 týdnech, tak po 6 měsících.

Lymfatické tejpování karpálního tunelu 

 

Fenomenologická studie vložená do randomizované kontrolované studie od Krause a kol. zkoumala účinek dorzálního tejpování při CTS. Studie zahrnovala 15 participantů (2 muže a 13 žen), kteří vykazovali příznaky syndromu karpálního tunelu (CTS) a prokázali pozitivní Phalenův nebo Tinelův test. Mezi příznaky patřila bolest, necitlivost a brnění předloktí, zápěstí nebo ruky v oblasti nervu mediánu. Trvání symptomů CTS se pohybovalo od 6 měsíců do 10 let, přičemž dva účastníci měli symptomy po dobu 10 a 17 let.

Jednotlivci se zúčastnili 30minutového rozhovoru, který byl nahráván, aby se zachytilo subjektivní hodnocení účastníků.

Vědci identifikovali tři klíčová témata související se syndromem CTS

  • Pozitivní vliv tejpu na zmírnění bolesti
  • Pozitivní vliv tejpu na zlepšení funkčního výkonu
  • Zvýšení vlastní způsobilosti díky tejpování

Většina participantů zaznamenala snížení bolesti. Někteří pociťovali okamžitou úlevu, zatímco jiní pociťovali snížení bolesti až po několika aplikacích. Snížení bolestivosti se týká také participantů s chronickým CTS.

Dorzálni aplikace tejpu pri syndromu karpálniho tunelu

 

Tejpování vs dlaha

Ve studii Aktürk a kol. porovnávali rozdíl mezi tejpováním a dlahou u syndromu karpálního tunelu v kombinaci s rehabilitačním cvičením. Do studie bylo zařazeno 44 pacientů (58 rukou), kterým byla diagnostikována mírná až střední forma CTS. Kritéria zařazení do studie zahrnovala bolest nebo strnulost v dlaních, pozitivní výsledky alespoň jednoho z testů (Tinel, Phalen nebo kompresní test), trvání symptomů nejméně 3 měsíce a elektrofyzio-logickou diagnózu mírně až středně těžkého idiopatického CTS.

Tejpování prováděl tentýž fyzioterapeut dvakrát týdně po dobu 5 týdnů, celkem 10krát. Tejp byl odstraněna po 48 hodinách a po 24hodinovém odpočinku byl opětovně aplikován. Flexe, extenze a dukce zápěstí nebyly ve skupině s dlahami povoleny, ale pronace a supinace ano. Byly aplikovány dlahy pro udržení neutrální pozice ruky a pacientům bylo doporučeno nosit je v noci a během dne, kdy je to možné, po dobu 35 dnů. Cvičebný program byl předepsaný všem skupinám ve formě domácího cvičení.

Skupina s tejpem vykázala významné zlepšení v motorické distální latenci, senzorické latenci, rychlosti senzorického vedení, v reakci na provokační testy, senzorické ztrátě i funkci. Ve skupině poze s dlahováním bylo zjištěno zlepšení jen v senzorické ztrátě a skóre funkce podle Bostonského dotazníku karpálního tunelu. Při porovnání výsledků po léčbě byly ve skupině s tejpováním statisticky významné rozdíly v motorické distální latenci, senzorické latenci, rychlosti senzorického vedení a odpovědích na provokační testy.

Výsledky studie naznačují, že tejpování může být efektivnější metodou léčby v kombinaci s rehabilitačním programem v porovnání s dlahováním u pacientů s mírným až středním CTS. Pacienti, kteří podstoupili tejpování, zaznamenali výraznější zlepšení v různých aspektech funkce ruky a závažnosti příznaků.

 

Eraslan a kol. se v rámci dvojitě zaslepené studie zaměřily na porovnání účinku tejpování a noční dlahy ve spojení s fyzikální terapií u pacientů se středně těžkým syndromem karpálního tunelu. Vědci zkoumali pocit disability, bolestivost a parestézii (během odpočinku, během aktivity, v noci). Výsledky byly zaznamenány na začátku výzkumu a po 4 týdnech.

45 pacientů se středně těžkým syndromem karpálního tunelu bylo rozděleno do skupin kinzeiologického tejpování, noční dlahy a kontrolní skupiny. Všichni pacienti absolvovali 20 sezení.

Všichni pacienti vykazovali klinicky významná zlepšení ve všech parametrech. Skupina s tejpem měla lepší výsledky v téměř všech parametrech než noční dlahování (kromě bolesti během aktivity, bolesti v noci a parestézie v klidu). Skupina s tejpem vykazovala lepší výsledky než kontrolní skupina s výjimkou bolesti při aktivitě. Mezi nočním dlahováním a kontrolní skupinou však byly zanedbatelné rozdíly.

Kineziologické tejpování bylo prokázáno v kombinaci s fyzioterapií účinněji než noční dlahování v kombinaci s fyzioterapií nebo fyzioterapií bez využití dlahy.

 

Návod na tejpování syndromu karpálního tunelu (tejpování je shodné jako při bolesti zápěstí) si můžete prohlédnout ZDE.

Návod na tejpování syndromu karpálního tunelu.

 

Studie ukazují, že kineziologické tejpování má má své opodstatnění při syndromu karpálního tunelu a dokáže zlepšit zvládání každodenních aktivit. Oproti nočnímu dlahování poskytuje vyšší komfort a účinky tejpování během cvičení jsou výraznější než při rehabilitaci bez využití tejpu. Tejpování je jednoduchá a levná metoda, která v kombinaci s fyzioterapií může pomáhat podpořit celkovou léčbu pacientů se CTS. Vždy je třeba volit v závislosti na daném pacientovi, kdy které metody a pomůcky využijeme a brát v potaz, že u někoho může fungovat lépe/hůře. Každopádně vnímáme tejp, jako dobrého pomocníka pro modulaci symptomů jako doplněk v kombinacemi s dalšími intervencemi (fyzioterapie, dlahování, ...).

 

Další zajímavé informace, data ze studií a praktické zkušenosti můžete získat na našich kurzech RockTape.

Více informací o syndromu karpálního tunelu, možnostech diagnostiky a rehabilitace můžete získat na kurzu Syndrom karpálního tunelu - diagnostika a rehabilitace.

 

 

DE SIRE, Alessandro, et al. Efficacy of kinesio taping on hand functioning in patients with mild carpal tunnel syndrome. A double-blind randomized controlled trial. Journal of Hand Therapy, 2022, 35.4: 605-612.

AKTÜRK, Semra, et al. Comparison of splinting and Kinesio taping in the treatment of carpal tunnel syndrome: a prospective randomized study. Clinical rheumatology, 2018, 37: 2465-2469.

ERASLAN, Leyla; BALTACI, Gul. Effectiveness of kinesio taping and night splinting along with physical therapy intervention on symptoms and functionality: A Double-Blind Randomized Controlled Trial for Moderate Carpal Tunnel Syndrome. American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation, 2023, 102.11: 975-983.

Krause, D., Ryan, S., Krpalek, D., Roll, S., Javaherian-Dysinger, H. & Daher, N., (2019).  Participants’ perceptions of Kinesio tape for carpal tunnel syndrome: a qualitative study. Hand Therapy doi: 10.1177/1758998319841646